LVT Zátaví a Baiřina splněná FPr2
Vloni jsme jely s naší pobočkou Boxerklubu na tábor poprvé a usoudily, že tak výbornou akci nelze nezopakovat. Letos se LVT konal v areálu ranče Esadera v Zátaví u Písku, kde bylo rozhodně skvělé zázemí, bezvadná kuchyně, moc pěkné prostory na poslušnosti i obrany, jediné, co lze částečně vytknout, byla horší dostupnost terénů na stopy, neboť Písecko je asi o dost úrodnější, než naše Česká Kanada, atak volných luk mezi lány polí bylo pomálu...
Letos jsme se s Bajenkou rozhodly, že s sebou vezmeme i Žížalku, neboť jí čeká v blízké budoucnosti zkouška chovnosti, tak potřebovala zdokonalit své dovednosti na obranách. A když už s námi byla, tak jsme jí udělaly výcvik v plném tempu, jako Baiře, jen ty stopy měla o něco jednodušší :-)) Kvůli naší sobotní zkoušce jsme opět dorazily o něco déle a v plné rychlosti "naskočily" do rozjetého vlaku. V družstvu jsme byly, jako ostatně již tradičně, s Míšou, která, také jako již tradičně, své svěřence rozhodně nešetřila :-))- Takže po celodenním maratonu stopa- poslušnost (nooo, ta tedy opravdu nebyla každým dnem), obrana-holčičky zhltly své misky granulí a polomrtvé padaly do pelíšků. Obavy nám trochu dělalo počasí, ale úplně jiným způsobem, než jsem si myslela původně (měla jsem strach z velkých veder, která předpověď slibovala původně), nakonec ale za týden našeho pobytu napršelo v odpoledních bouřkách tolik, kolik běžně tak za měsíc a já nakonec litovala hloupého rozhodnutí nevzít si s sebou gumáky (přeci je v těch třicítkách ve stínu nebudu potřebovat...).
Moc jsme si celý týden užily, při výcviku, na procházkách, holčičky se vydováděly v blízkých rybnícíh (kam jsme si ráno vždy "kondičně" zaběhly) a pro nás se po obědě několikrát našla příležitost dojet si s holkama do Písku do cukrárny a řádně se občerstvit (a potom ráno opět kondičně běhat k tomu rybníku :-)) ).
Pátek patřil zkouškám podle mezinárodního zkušebního řádu a my s Bajenkou se po rozmýšlení rozhodly pro FPr2. Na stopu jsme šly jen dvě- Bajenka a Míši Týna, která měla před sebou úkol velice velice náročný- FH2. Míši stopu jsme jeli položit hned ráno a vzhledem k tomu, že následovalo po 2 hodinách křížení stopy další osobou, byla naše mnohem jednodušší stopa odsunuta až na dopoledne. Mezitím se vystřídaly poslušnosti podle zkoušky BH, stihli jsme i speciální cviky a následoval odjezd na stopu. Bajenka byla šikovná, stopa se jí docela povedla i na rozblácené louce a odnesla si krásný zisk 91 bodů a byly jsme samozřejmě velice spokojené a zvědavé na Míšu s Týnou. Týna byla skvělá. Zatla zuby a šla v tom blátě bezvadně, klobouk dolů, a zkoušku samozřejmě úspěšně zvládly :-)). Podle Míšina hesla, že "Stopa je věc pudová- buď pes pude nebo nepude", tak obě boxerky se rozhodly, že ano, že "pudou" a došly úspěšně :-)). Dále ještě veliká gratulace Caymánkovi k velice povedenému SPr3 a Evě Mrázů s Dantez k SPr1 a Janě, Andree a Jarce k úspěšnému složení BH.
No a v sobotu jsme po obědě v další odpolední bouřce a dešti vyrazily s holčičkami domů... Teď tady doma obě leží, jako mrtvolky, po týdnu usilovné práce řádně zhublé a Bajenka se už těší za 2 týdny na viděnou s Míšou (kterou opravdu moc "zbožňuje" za její vtípné stopy a poslušnosti), Caymánkem a Honzou Böhmem a řadou dalších, kteří s námi opět pojedou na další LVT, tentokrát to budeme mít "za rohem" v Žirovnici na Jitřence.... Bohužel, tentokrát bez zkoušek... Ty nás čekají zase až v září :-))