Cvičení a řádění na Komorníku

Ahoj všichni! letos nám jaro opravdu přeje, takže není nouze o skvělou zábavu s našimi psími kamarády. Tak jsme tedy navštívili další výcvikovou akci, kterou pořádali- jak jinak- naši přátelé z RTW sport.

Hlavní aktérkou byla tentokrát Baira a její 2 bráškové- Bodie a Bacco, takže jí předávám slovo, ať sama napíše, jak si užívala...

Baira: Joj, to bylo žůžo! Hned v pátek dopoledne jsme vyrazili s Bodiem.. Po cestě jsme si museli na zadním sedadle auta lecos vysvětlit, takže chvíli jsme seděli, leželi, skákali na sedadle, a chvíli se váleli na podlaze, ale to víte, dlouho jsme se neviděli. Sice jsme po cestě trochu zaboudili (nojo, chytrá panička, zase tvrdila, že ví, kde to je a pak se vymlouvala na to, že někdo zrušil ceduli, ale budiž jí to odpuštěno...). A světe div se, brácha Bacco už byl na místě a dokonce měl hned ráno odstopováno, odposloucháno a dokonce už "kousal" první kolo. Tak jsme se do toho s Bodiem taky hnedka vrhli- sice Bodie až s moc velkou vervou, on už se cítí být dospělým psem, tak se s nadšním vrhl mezi rozvášněné rotweilery, naštěstí si to včas rozmyslel. Já jsem od paničky dostala svůj oblíbený slušivý džínový postrojek a šli jsme na to. Sice nechápu, proč nám říkají "mateřská školka" nebo "kojenci", neboť Boxer- baby team, jak nás naši pánečkové nazvali, se rozhodně nedal zahanbit a s vervou kousal a číhal a tahal se o tu nohavici, jakoby na světě ani větší zábavy nebylo. Také jsme sklidili zasloužené uznání a pochvalu, hlavně od svých páníčků. No a pak, když už nám nechtěl dát nikdo do ničeho kousnout, tak nás vyvedli na louku a my se do toho pustili, jako obvykle. Naše rychlostní dráha vedla od rybníka na cestu a my jsme se pohybovali, jak říkal Baccův páneček, "rychlostí světla". A pak přišlo rozloučení, s tím, že se uvidíme zase zítra, a rozběhli jsme se každý do svého pelíšku.

V sobotu mne panička vzbudila hned ráno (neznám protivnějšího dvojnožce, než je moje panička brzy po ránu, ale pssst...) a jeli jsme. Zase jsem jela s Bodiem, tak jsme si to ráno hned vyjasnili, kdo je pánem situace (ti bráchové si fakt myslí, že mne přeperou...). No a začali jsme hned na ostro. Nejprve stopička, to se mi moc líbí, kde jinde si užiju tolik párečků a podobných pochoutek... Chodili jsme postupně- nejdřív já, jednak jsem holka, ale já si myslím, že prostě proto, že mi to prostě jde... :), pak Bodie a nakonec velký brácha Bacco. Všichni jsme byli pochváleni a následovala poslušnost... No, co říci o poslušnosti? Když na mne panička povykuje s míčkem a dělá psí kusy, tak nepřiběhněte na zavolání, když má pak takovou radost... A ještě když kromě oblíbeného míčku dostanu něco dobrého... Postupně v uvedeném sledu jsme se předvedli všichni a naše paní "hlavní cvičitelka Jitka" byla celkem spokojená. Pořád sice těm našim lidem něco vykládala, oni se pořád na něco ptali (fakt nechápu proč, když je vlastně všechno jasné) a důležitě přikyvovali. A odpoledne zase naše parádní disciplína- kousání. Sice jsem přišla o 2. špičák, ale za tu srandu to vážně stálo. A nakonec naše oblíbená tečka- a to řádění s oběma bratříčky... No my jsme se nadováděli!!

Vlastně stejný scénář měl i poslední den, kdy se na mne přijela kouknout celá moje smečka. Cítila jsem se před Annie a mamkou moc důležitá a taky jsem se náležitě vypínala, když jsem dostala od paničky zaslouženou pochvalu... A Annie i máma si nakonec taky zkusily zakousat (mamka se zase předvedla s elegancí a samozřejmostí profíka) . A pak nás všechny vypustili na dovádění. My byli taková velikánská smečka! To bylo srandy! Dokonce jsme se šli i vykoupat. Sice ještě plavat neumím, ale ta mokrá věc je celkem legrační a moc se mi líbí... Už vím, co budu v létě trénovat.  Pak jsme se rozloučili, a na mne už toho bylo za ty celé 3 dny tolik, že mne panička musela odnést spící z auta.

Ale to nevadí, už nabírám sil a zase se těším na příště...

Takže náš prcek už vypověděl své dojmy, chrlila to na mne tak rychle, že jsem ani nestíhala psát... Tak ještě přidám ke článku pár foteček, nejsou ode mne, ale od našich kamarádů Honzy a Bedřicha.

A na závěr chci moc a moc poděkovat RTW sport- hlavně pořadatelce Lucce, naší "cvičitelce Boxer baby teamu" Jitce a v neposlední řadě skvělým figurantům Petrovi a Láďovi a vlastně všem!!!

A už se moc těšíme na příště ( naše Boxeří menšina nabírá na síle)....