Výcvikový víkend na Bílé Skále

Baira: Ahoj všichni! Tak po dlouhé přestávce jsme zase byli na výcvikovém víkendu. Tentokrát byla jedna změna, protože jsem tam i spali, a bylo to mnohem lepší, protože jsme měli ucelenější přehled a vůbec si to víc užili. Sice naše 3 chatky byly označeny za "území placatek" a neustále říkali něco o placatých tlamičkách, ale myslím, že nás rotwici i jejich páni ochotně přijali do svých řad. Bohužel na to, že Boxer-baby team jsou štěňátka, už nám nějak nikdo moc neskočil, a měřítka na nás, včetně očekávání naší instruktorky Jitky, se zpřísnily, nedostali jsme první den velkou pochvalu. Ale musím přiznat, že ani to nás neodradilo, naopak, naše úsilí se zdvojnásobilo a řekli jsme si, že my ty úkoly na nás naložené, zvládnem! Takže po ranní stopě, polední poslušnosti a odpoledních obranách jsme se všichni večer dopotáceli k miskám a potom upadli znaveně do tvrdého spánku ve svých pelíšcích. A druhý den nanovo. Trochu jsem záviděla Annušce a mamce, které se šly ráno vyčurat, a pak mohly jít ještě v klidu odpočívat, protože se jich týkaly jen procházky na houby a odpolední obrany. (A Annuška se mi vždycky při ranním odchodu na stopu pěkně pošklebovala, že já musím a ona si může spát). Vlastně to úplně nechápu- jsem nejmladší, ale povinností mám nejvíc. Ale na druhou stranu, mě to docela baví. A hlavně mě baví, když se mi něco povede, jakou z toho má panička radost. Jinak mou nejparádnější disciplínou je obrana. Jdu do toho s náležitou vervou a odhodláním a vždycky se zahryznu tak, že létám vzduchem a panička se mi směje a říká mi Baira akrobatka a nebo, že mám letecký den. Ale psové, musím říci, že toho bylo na jednoho malého psa až moc. V pondělí ráno už jsme byli s bráškama tak unavení, že už nás ani ta stopa moc nebavila. Na obrany jsme se sice ze zbytku sil trochu rozparádili, ale já už se viděla spíš v pelíšku. A musím říct, že po návratu domů mi tentokrát ani nebylo líto, že se mi panička zase nevrátila z práce, protože jsem celý den prospala. Ale teď už jsem plná sil, koneckonců musím, protože mám v neděli moc důležitých úkolů- připravit se na "svod dorostu" (brr, pěkně hloupý výraz, copak jsem nějaký dorost?) a potom hlavně držet tlapky Annušce, protože jí čeká zkouška chovnosti...
Tak ahoj, zdraví všechny Baira a taky Annuška a mamka Cloe, které si to všechno užily se mnou!
 
A já bych jen chtěla moc poděkovat RTW sport, Lucce Zavoralové, její polovičce Petrovi a dalším figurantům a hlavně instruktorce našeho družstva Jitce, která s námi měla velikou práci a zároveň obrovskou trpělivost, a se kterou jsme se ani ve spěchu nestihli pořádně rozloučit, tak to snad brzy napravíme.
A hlavně, všechny "placaté tlamičky" a jejich páníčci se už moc těší na příště!

Pozn: omlouváme se, že zatím nemáme fotogalerii pod příspěvkem, ale jakási infekce nám napadla počítač, jakmile bude opět v provozu, vše napravíme!

Pozn. 2: Asi už nikdy nenapravíme, neboť infekce nám "sežrala" laptop i s fotkami :((   .....