Baira: Ahoj, tak mne zase panička pustila, že smím něco napsat!! O prodlouženém víkendu (psové, divte se, moje panička měla po sobě 2 volné víkendy!!! Už jsem si myslela, jestli není nemocná, ale zcela jistě ne) jsme hned v pátek večer vyrazili na úžasné místo. Jmenovalo se to tam Dolní Radíkov a my s mamkou a ségrou jsme se tam sešly s mnoha svými kamarády. Nejenže tam byl Bacco, ale řada dalších nových pejsků, kteří rozhodně stáli za očichání. V pátek jsme se ubytovali a zlehka seznámili s ostatními a v sobotu vše začalo s plnou parádou. Ráno stopa, sice musím uznat, že terén nám ty lidi nevybrali nic moc, ale co s nima nadělám... Však já to umím i v nízké a ne zrovna voňavé trávě, když jde o dobrou šunčičku, tak se překonám... Potom poslušnosti... Jenže poslouchejte paničku, když je kolem tolik zajímavostí a Rotweileří kluci, které ještě neznám a jistě by se s nima dalo dělat spoustu lumpáren... A navíc mne neustále pošťuchoval Bacco, který si chtěl pořád hrát a běhat... A panička byla teda pěkně otravná, jak mi pořád škubala vodítkem a nutila mne sedět, chodit u nohy a nosit aport, který jsem si chtěla uchvátit a sama přežvykovat... Ty lidi jsou někdy opravdu divní... Po tomhle dopolední představení, na které občas páníček vytáhl i mamku s Annie, jsme šly všechny tři zpravidla chvíli odpočívat, naši lidé většinou odjeli někam na oběd a odpoledne začala naše parádní disciplína, v které jsme s bráchou "zajedno"- a to naše oblíbená "kousačka". Dokonce oba bráchové už koušou na rukáv!!! Sice jsem si to taky chtěla zkusit, ale pak jsme se s paničkou domluvily, že teda počkáme, až trochu vyrostu, protože mám ještě malou tlamičku... Obran si dosyta užily i mamka s Annie, které vlastně jely spíš na rekreaci, kdežto já s Baccem jsme měli "sportovní soustředění" se vším všudy.
No a večer jsme většinou všechny tři padly do pelíšku polomrtvé únavou. Já dokonce dostala vyjímku, že jsem mohla k paničce do postele. Vždycky jsem se v noci nenápadně připlížila a našli mne až ráno a jednou dokonce vedle mně ležela i Annuška.
A poslední den nás čekalo cosi, čemu říkali kdovíproč "dogtrekking", ikdyž to byla normální procházka krásnou podzimní krajinou.
Když to tak shrnu, tak se mi to moc líbilo. Užila jsem si všechny kamarády, páníčky a spoustu legrace s mamkou a Annie. Sice jsme se občas s paničkou úplně neshodly, protože na jisté věci mám už svůj názor a někdy mě i bráchové trochu lezli na nervy, ale jinak to bylo super....
A jinak chci pořadatelům moc poděkovat, že jsme se mohli zúčastnit další skvělé akce, současně poděkovat i naší instruktorce Jitce za trpělivost jednak s námi páníčky i s našimi psými pubertálním svěřenci (neboť se to netýká jen Báji, ale i Bacca a Bodieho) a doufáme, že se zase někdy sejdeme.
No, tak pozorní čtenáři jistě postřehli lehce pubertální rysy v psaní naší Bairy a jestli ona má pocit, že to s tou paničkou není k vydržení, tak já mám pocit dost podobný a jen se těším, až z té psí puberty vyroste :)... To se budem všichni mít!!!
Vzhledem k tomu, že jsem s sebou tentokrát nevzaly foťáka, tak řada fotek ke zhlédnutí na: