Sluníčko svítilo, krásná barevná příroda lákala všechny ven, jak naplnit volné dny lépe, než časem stráveným s našimi pejsky a dobrými přáteli? Jako každý rok se konal již tradiční prodloužený výcvikový víkend v areálu Bílá Skála, který je zasazen uprostřed krásných rozlehlých luk, jako stvořených pro nácvik pachových prací, lesů a potoka, kde si spřátelení pejsci dosyta vyhráli a vydováděli se  na četných procházkách...

Ale teď už bude psát naše malá Clowinka, která byla vlastně hlavní aktérkou výcvikového pobytu, protože Baira "odpočívala" po splněné zkoušce :-)

Clowinka: Ahoj všichni známí pejskové a noví kamarádi! Tentokrát již mám očičko uzdravené a zahojené, tak nic nebránilo tomu, aby mne Baira s paničkou vzaly s sebou. Když mi panička slibovala, že budu mít hodně práce a pilný výcvik, trochu jsem se obávala. Ale Bája mne uklidnila, že se mi to jistě bude moc líbit, protože to naše psí cvičení je vlastně hrozná sranda... Panička nás přihlásila k instruktorce Jitce, u které začínala i s Bairou... Tak jsem byla zvědavá, co přijde. No, první noc nic moc. Byla zima, navíc nám odjel páneček, tak jsme se s Bairou tiskly k sobě a k paničce do spacáku, ale stejně jsem toho moc nenaspala- nové prostředí, neznámé vůně, nebyla tu mamka ani babička... Byla ve mně trochu malá dušička. Ráno jsme vyrazily s paničkou a Bairou na stopu. No, to jsem trénovala doma občas s páníčkem, ale na malém čtverečku na zahradě, a panička mi teď našlapala rovnou s pamlsky... Úplně jsem nevěděla, co se od mne čeká a také to podle toho vypadalo... Potom jsme se vyměnily s Bairou. Nojo, Baira. Ta už je mazák. Panička jí tam udělala asi 6 lomů, z toho 2 ostré, postupně tam měla asi 7 krabiček a 6 předmětů, tak jsem jí pozorně sledovala, co a jak se má na stopě dělat, abych to příště taky uměla. A psové, jsem na naší Bairu docela pyšná, šlo jí to :-) Potom nás panička vypustila proběhnout a Bája hned utíkala k mojí stopičce, aby mi ukázala, jak na to a spolu jsme postupně pročuchaly celou tu cestičku a vybraly zbylé pamlsky. Aha, už vím :-))) Pak nás čekala poslušnost. Přiběhnout na povel umím, obvzláště, když má panička můj balonek (schválně píšu můj, protože výcvikové hračky máme s Bairou každá svoje, to dá rozum, a panička nám vždycky říká, že je máme za odměnu jen "půjčené" a pak je vracíme zpátky :-) ). Sedání k noze by taky celkem šlo, i lehnutí, když mi panička přesně ukáže, co che. Potom chůze u nohy... Nojo, jenže já mám takovou radost, že se občas předejdu a potom se otočím dokolečka, abych se vrátila zpátky a nebo si na paničku jen tak z radosti vyskočím, když je to taková legrace... Ale nechápu odložení. Paničko, kam jdeš!!! Nenechávej mne tu, já běžím za tebou... Tak dobře, můžeš ode mne odejít, ale jen na 2 kroky a musíš na mne koukat. Po mojí poslušnosti si panička brala zase na poslušnost Bairu a já občas nakukovala, jak jí to jde. Baira trénuje na IPO příští rok... Sice nevím, co to je, ale asi to bude něco těžšího, protože se panička na Bairu střídavě mračila a střídavě ji chválila a mluvila něco o očním kontaktu a aportech a vysílačkách, jejda, psové, vůbec nevím, oč jde, ale i tak to Báje moc nezávidím... No a po poslušnosti jsem se celá unavená dovlekla do pelíšku, páníčkové odjeli na oběd a my si užily chvilku spánku, abychom nabraly sil na odpolední obrany. To dorazila i mamka s babičkou. Obrany se mi začínají moc líbit. Moc mne baví, jak přede mnou tahají ty věcí, do kterých se potom zakousnu, figurant mne protočí vzduchem a tahá se se mnou o tu věc, které říkají pešek, a nebo mne dráždí tak, až se rozverně rozštěkám a za odměnu dostanu kousnout a zase se se mnou tahají. Dokonce mne páníčci chválili a já byla náležitě hrdá a pyšná. Na obrany za námi přijeli i bráška Cagík s Baccem a vždycky jsme se spolu navečer dosyta vyběhali na louce a potom... Už nevím. Jen že jsem z posledních sil spořádala večeři, došla se vyvenčit a stulila se k Baiře do klubíčka a spaly jsme až do rána...

Musím s hrdostí přiznat, že mé výkony, jak na stopě, tak při poslušnosti i obraně se den ze dne zlepšovaly a panička se mnou byla opravdu spokojená. V pátek dopoledne na zbytek pobytu přivezl páníček i mamku s babičkou a denně jsme si užívaly spoustu času na procházkách- jak jen naše rodina, tak i s Cagíkem a Baccouškem. A já poznala i spoustu nových pejsků, neboť přijela řada rotweileřích štěňátek, kteří, ač věkem mladší, byli podobně velcí, jako já.

A na závěr musím říci, že Baira měla pravdu- ten výcvik je opravdu velká zábava :-))) A už se těším, že příště pojedu zase!

Tak naše Clowinka napsala, jak se jí líbilo. Musím jí pochválit, ač cvičí minimálně, všechno jí moc šlo a Baira jí určitě bude brát na cvičák teď ochotně s sebou :-) Nejvíce se naše slečna blýskla  na obranách, ale i v poslušnosti a na krátké stopičce udělala řadu pokroků, což je moc dobře. Baira měla pobyt napůl odpočinkový a napůl jsme začaly s trénováním na zkoušky podle IPO, ale čeká nás ještě mnoho a mnoho a mnoho... práce.... :-) A Annuška s Cloe se účastnily jednak "rodinné rekreace" a jedna odpoledních obran, o které jsme zejména starou Cloe nemohli připravit- je to její zamilovaná část výcviku a když ji nezávislý pozorovatel uvidí při úprku na rukáv, jistě by jí nehádal její seniorská léta, ani neduhy, které ji již řadu měsíců trápí :-)) Tolik se v naší veteránce skrývá energie :-) Společnost po odpolednách nám dělali i Bedřich s oběma kluky- Baccouškem a Cagíkem, kteří také dělají obrovské pokroky ve všem, na co sáhnou, jen tak dál, kluci :-))- a samozřehmě řada přátel z RTW Sport, díky nim všem byl výcvikový pobyt tak skvělý a vyvedený, jako vždy :-).

Na závěr nelze pominout, že v sobotu se konalo mistrovství republiky RTW a v kategorii IPO3 nastoupil i Ing Vombat s psovodem Petrou Růžičkovou- naší kamarádkou- a předvedl nejlepší obranu Mistrovství! Ingu, moc a moc ti gratulujeme, pro nás je to nepředstavitelný úspěch :-)

A samozřejmě velký dík Lucce Zavoralové za uspořádání skvělé akce, Jitce Freibauerové- naší instruktorce, se kterou dělala první výcvikové krůčky i mladá Bája a i s Clowinkou se nám pečlivě věnovala, figurantům Martinu Suchánkovi, Petru Pflugovi, Láďovi Koníčkovi, Petru Bečkovi za skvělou a obětavou práci (ikdyž kluky podezřívám, že figurování boxerům pro ně byl vítaný odpočinek  ;-)) ) a budeme se moc těšit zase na příště!!!