1. LVT letošní sezony- Žirovnická Jitřenka a Baiřina splněná zkouška ZM
Když jsem v květnu zvažovala, zda se vůbec na tento tábor přihlásit, tak asi jediným důvodem bylo to, že se tam konají zkoušky podle Národního zkušebního řádu a říkala jsem si, že to stojí za to zkusit... To jsem ještě netušila, jaká mne čeká super akce, bezvadní lidé a mnoho skvělých připomínek do výcviku. Ale po pořadě :-)
V sobotu ráno jsem dorazila domů po docela "vyvedené" službě a první, co mne napadlo: Spáááát. Ale to se nekonalo, neboť už mne vítala Baira, která měla slíbeno, že hned dopoloedne vyrážíme... Takže proběhla sprcha, dobalilo se "pár nezbytností" (kterých bylo plné auto) a vyrazilo se. Uvítání bylo super a s "otevřenou náručí" (doslova) a hned jsme byly s Bájou představeny naší instruktorce- Míše Martinů, kterou jsem tak zběžně znala z několika výstav a věděla jsem, že je to ta, co již řadu let nechybí téměř v žádné naší reprezentační výpravě na Atibox WM. No, sobotní stopu jsme propásly, takže se začalo hend pěkně obranou s figurantem Honzou Böhmem. Na úvod jsme se moc s Bájou nepředvedly- naše "pověstná (ne)poslušnost" na obraně, že..., ale trochu jsme si vylepšily dojem poslušností jako takovou. Zkrátím to. Vlastně každý den měl program podobný, rodíl byl jen v načasování- někdy se začínalo poslušností, někdy stopou a jindy obranou... Moc a moc děkuji Míše, která se mne s Bájou velice ochotně ujala, za řadu super tipů v poslušnostech a na stopě- ona je tou, kdo konečně naučil Báju, že předmět na stopě se zvědavě neočichává ani nemíjí s lehkým zastavením, ale zalehává, a také nás s Kájou (Caymanem) a Týnou (Ballantines) v tandemu se skvělým Honzou coby figurantem, inspirovala k mnohému v obranách. A v neposlední řadě byla naší obrovskou psychickou podporou při páteční zkoušce- Míšo- obrovský dík za vše!!!!!
Byl to super povedený týden, což jsem ani netušila, když jsem unavená přijížděla. Nepokazilo ho ani počasí, které bylo jako na houpačce a pohybovalo se v rozmězí od 9 do 33 stupňů přes den a od celodenního lijáku až po azurově modré nebe. A tento krásný týden vyvrcholil pátečním zkouškovým dnem, kdy jsem se rozhodla Bajenku "otestovat", jak bude zvládat zkouškovou atmosféru a přihlásila ji na zkoušku ZM. Musím říci, že Bajenka (narozdíl ode mne, věčného pesimisty :-)) ) s "nervy" obstála skvěle a v mnohém mne příjemně překvapila. Z možných 150 bodů ve 3 zkouškových oddílech získala krásných 136 a to sice:
Stopa 45 (z 50)- předmět, který ještě 3 dny před tím zalehávala značně zřídkakdy, tak zalehla trochu "zdlouhavě" a když jsem viděla, jak krásně vypracovala s jistotou lom a jak se skládá k našemu "koberečku" na konci stopy, tak jsem v duchu jásala :-)).... A v hodnocení stopy zaznělo i: Byla to hezká práce :-)) (Byla a kolik nervů mne stála ;-) )
Poslušnost 42 (z 50)- co k ní říci? Bája nepřekvapila ve špatném slova smyslu a já věděla, že právě zde je naše Achilova pata. Všechny cviky vypracovala (ač tedy odběhnutím na "volno" jsem si do posledka v nácviku nemohla být jistá), co se týkalo kvality, tak víme, že to umí i lépe :-)). Ale díky za to. Moc se jí povedlo dlouhodobé odložení. Kdo tento cvik znáte, víte o čem mluvím- když Romana odhazovala Artušovi aport, tak se mi vteřiny hoooodně vlekly a Bajenku to opravdu strašně zajímalo. Nicméně vydržela a plných 10 bodů získala právem :-)) A mé heslo znělo: Projdeme-li poslušností, máme zkoušku v kapse :-))
Obrana 49 (z 50)- po té, co Bajenka "prosvištěla" kolem prázdné makety ze mne všechno spadlo a řekla jsem si: "Je to tam". Bajenka si přisprintovala k maketě a označení pomocníka provedla skutečně důkladně a razantně. Dále předvedla 2 krásné zákusy a 2 neméně povedené pouštěčky. Sice jsem se málem zapomněla rozhodčímu odhlásit, ale jeho větu: "Na boxera překvapivě krásná obrana" si opravdu pamatuji. Když jsme odcházely, tak jsme si vysloužily potlesk- teda samozřejmě Bajenka :-))
Na závěr moc děkuji Míše Martinů, Honzovi Böhmovi a samozřejmě Martinovi Suchánkovi i Lucce Zavoralové a Jitce Freibauerové, neboť to jsou ti, kteří se nám s Bairou nyní i dřív pečlivě a nezištně věnovali a bez nich by se nám to asi nepovedlo. A také Kamile Mokrášové za organizaci skvělého tábora- příští rok si ho rozhodně nedáme ujít :-)))
No a Bajenka po splnění této "menší zkoušky" se začne připravovat na další a naší příští metou bude ZVV1 :-))
